velikonoce
Velikonoce a jejich historie
Velikonoce a jejich počátky
Křesťanské velikonoční svátky oslavují vzkříšení Ježíše Krista. V počátcích křesťanství se křesťanské Velikonoce překrývaly s židovskými Velikonocemi. V této době se používal ke stanovení data Velikonoc židovský nebo babylonský kalendář: vzkříšení připadalo na 14. den měsíce Nissan (podle bible 1. měsíc v hebrejském kalendáři), stejně jako Pesah, židovské Velikonoce.
Spory mezi východní a západní církví
Alexandrie požadovala ustanovit 14. Nissan jako den Velikonoc, zatímco Řím trval na tom, aby Velikonoce připadly na neděli, nezávisle na babylonském kalendáři. Tím by došlo k oddělení křesťanských a židovských Velikonoc. Rozhodnutí koncilu v Nice Konstantin I. roku 325 svolal koncil do Nice, kde bylo rozhodnuto, že se křesťanské Velikonoce budou slavit první neděli po úplňku, který následuje po jarní rovnodennosti. V letech, kdy bude rovnodennost korespondovat s Pesahem, se křesťanské Velikonoce posunou o týden dozadu.
Stanovení data Velikonoc
Juliánský kalendář křesťanům neumožňoval respektovat datum stanovené koncilem. Řím se několikrát pokusil změnit výpočet data Velikonoc, ale pokaždé narazil na odpor některé z církví. Až teprve reforma gregoriánského kalendáře v roce 1582 přinesla vytouženou změnu. Datum Velikonoc bylo stanoveno na první neděli po prvním jarním úplňku, kterým se z rozhodnutí církve stal 21. březen. (Církví stanovený úplněk neodpovídá nutně astronomickému úplňku). Navíc bylo rozhodnuto, že Velikonoce se musí slavit mezi 22. březnem a 25. dubnem.
Velikonoce - popeleční středa
Přípravy na Velikonoce začínaly Popeleční středou, která zahajovala půst. V ten den se křesťané shromaž'dovali v kostelech, kde jim kněz na čelo kreslil kříž z popela. Ten měl připomenout, že člověk je prach a v prach se obrátí. Půst se dodržoval až do začátku 20. století a trval 40 dní – stejnou dobu, kterou Kristus strávil na poušti. Křesťané se během této doby měli vystříhat masa, aby se očistili a duchovně připravili na Kristovo vzkříšení.
Velikonoce - květná neděle
O týden předchází neděli velikonoční a oslavuje příchod Krista do Jeruzaléma, kde byl davy oslavován a pod nohy mu byly kladeny palmové větve. Proto tento den křesťané nechávají požehnat palmové, vavřínové nebo olivové ratolesti, které je mají po celý rok uchránit před neštěstím. Často je zdobí sladkostmi. V anglosaském světe je tento zvyk nazýván Willow, Yew nebo Blossom Sunday.
Velikonoce - velký pátek
Nejtemnější den v dějinách křesťanství - Kristus zemřel na kříži. Tento den je přísně zakázána konzumace masa, někteří dodržují absolutní půst a nedotknout se jídla celý den. Pořádají se křížová procesí. Někdy dochází i k extrémům, jako je bičování nebo ukřižování dobrovolníků.
Boží hod velikonoční
Božím hodem se rozumí neděle před velikonočním pondělím. Oslavuje vzkříšení Ježíše Krista. Tento den se jeho učedníci sešli u jeho hrobu a shledali, že je prázdný. Tradičním pokrmem je beránek. Pro křesťany je to den oslav a veselí.
Anglie
V Anglii a Holandsku chodí děti dům od domu a koledují o velikonoční vajíčka.
Austrálie
Jediným dnem, kdy jsou všechny obchody v Austrálii zavřené, je Velký pátek. V den Velikonoc hledají děti v zahradách schovaná vajíčka, která jim nadělil velikonoční zajíček.
Bulharsko
Den nebo dva před Velikonocemi křesťanské rodiny posílají bochník chleba a 10 – 15 vajec obarvených na červeno svým tureckým přátelům, kteří tento dar považují za čest. Posel, který ho předává, je tradičně obdarován malou peněžní částkou.
Francie
Ve Francii zvou kostelní zvony každý den v roce věřící ke mši. Výjimkou jsou Velikonoce, kdy od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty oněmí. Říká se, že odletěly do Říma, aby tam byly požehnány a zpátky se vrátily s vajíčky a sladkostmi pro hodné děti. A když letí nad Francií, všechny ty dobroty – vajíčka, kuřátka, zajíčci - k velké radosti dětí popadají dolů. Ty pak odpoledne vyrážejí do zahrad, aby tam poztrácené sladkosti posbíraly.
Itálie
Kněz požehná velikonoční vajíčka, která pak hospodyně umístí doprostřed stolu a okolo nich rozmístí nádoby s jídlem.
Irsko
Ráno v den Velikonoc se pojídají vajíčka, aby se tak uzavřel půst. Během dne ten, kdo chce získat velikonoční koláč, musí zatančit.
Mexiko
V předvečer Velikonoc po setmění tisíce lidí zaplaví ulice. Mají s sebou obrázky nebo pinata - papírové krabice s bonbony a pamlsky, které symbolizují Jidáše. Ty se věší, pálí nebo se do nich mlátí holí tak dlouho, až se obal protrhne a k zemi se snese zápava sladkostí.
Německo
V předvečer Velikonoc děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak jejich rodiče schovají doma nebo na zahradě. Do nich velikonoční zajíček snese různobarevná vajíčka. Ráno na velikonoční pondělí je děti vyrážejí hledat. Také se vyměňují dárky ukryté v obalu ve formě vajíčka. Tuto tradici proslavila značka Kinder a jeji vajíčka s překvapením. Dalším německým zvykem je velikonoční strom ozdobený vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi.
Rusko
Při oslavě pravoslavných Velikonoc si Rusové nechávají v kostele požehnat vajíčka a pak je vařená konzumují k velikonočnímu obědu.
Řecko
V den pravoslavných Velikonoc se v rodinách koná vajíčková bitba. Účastníci se snaží házením svého vajíčka rozbít vajíčko protivníka. Při úspěšném zásahu se pronáší věta : „Christos anesti.
